Po výběrovém řízení deset žáků a studentů oborů zdravotnický asistent, ošetřovatel a diplomovaný zdravotnický záchranář absolvovalo jazykový kurz němčiny pod vedením Mgr. Lenky Březíkové, která nás učila základům tohoto jazyka. Obavy z jazykové bariéry však stále byly dost velké, ale ani ty nás nezastrašily.
10. března 2019 nastal den D, kdy jsme se všichni sešli na vlakovém nádraží v Otrokovicích a mohli tak společně zahájit dobrodružnou cestu do Berlína. Po náročné devítihodinové cestě jsme konečně dorazili do cíle. Ubytovali jsme se v krásném hotelu, kde jsme sdíleli pokoje po čtyřech. Vůbec nám nedocházelo, že už jsme opravdu tady a že již není cesty zpět. V letošním školním roce se vyskytla možnost vyjet do Německa na třítýdenní stáž, a to zcela zdarma. Naše škola se totiž zapojila do projektu Erasmus +, v rámci kterého jsme mohli odcestovat do zahraničí a pracovat tam.
Ráno nastala tvrdá realita-budíček v pět hodin ráno, rychlá snídaně na hotelu a hurá na S-bahn. Cestou do práce jsme byli plní očekávání a napětí. Jaké bude naše zaměstnání? Zvládneme to? Budou nám rozumět? To byly první myšlenky, které nám vrtaly hlavou.
První týden jsme se seznamovali s chodem oddělení a se zaměřením naší práce. Naším působištěm byl domov seniorů s klienty s různým stupněm soběstačnosti. Hlavní náplní naší práce bylo zejména provádění ranní hygieny, zajištění stravování a společenských aktivit pro klienty.
Každý den jsme netrpělivě vyčkávali, až odezní třetí hodina, a my si tak budeme moct užít volna. Odpoledne jsme trávili návštěvou restaurací, společným vařením či procházkami po okolí. Po pracovním týdnu přišel dlouho očekávaný a zasloužený víkend, který jsme strávili poznáváním krás Berlína. Nejprve jsme si prohlédli Reichstag, budovu Říšského sněmu, poté jsme se přesunuli na televizní věž Fernsehturm, odkud byl krásný výhled na celé město. Nechyběla ani návštěva Braniborské brány, Berlínské zdi nebo památníku obětem Holocaustu. Pravidelně jsme se chodili „odměňovat“ na Alexanderplatz, kde se nachází spousta obchodů. S příchodem nového týdne nám opět nastaly pracovní povinnosti.
Všichni zde na nás byli moc milí a obdivovali jsme jejich trpělivost. Němčina byla dost náročná, a tak při vzájemném nepochopení jsme se domlouvali „rukama nohama“, pomocí gest či psanou formou. Za tuto zkušenost jsme moc vděční. Byla to pro nás velká výzva a zvládli jsme jí čelit skvěle.
Děkujeme za možnost vycestovat, podívat se, jak to chodí jinde a porovnat poskytování sociálních služeb u nás a v Německu. Dokázala bych si představit vrátit se zpět alespoň na rok a posbírat další pracovní zkušenosti, anebo do Berlína zavítat na výlet, protože se jedná o nádherné město s bohatou historií, které má turistům rozhodně co nabídnout. Myslím, že jsme si to užili, co nejvíce to šlo. Odjezd domů nebyl lehký, protože každý z nás si zde našel něco, co si zamiloval; od připravených snídaní v hotelu, přes kolektiv pracovníků, po pocit vděčnosti od klientů. Budeme na to dlouho vzpomínat.
Kateřina Remešová, ZA 3.B