Naše dobrodružství začalo už v autobuse, neboť cíl cesty v hluboké divočině zmátl i profesionálního řidiče. Hned po výstupu nás čekalo milé přivítání v podobě běhu se všemi zavazadly. Následovalo rozdělení do družstev, nastěhování do pokojů a třídění potřebných a nepotřebných věcí. Všichni dostali legendární maskáče a žlutá pyžama, jinak řečeno banány. Následuje legrace s barevnou hudbou, aneb převlékání načas. Večer uléháme fyzicky zničení a zpocení v „banánech“ do postelí, ale spíme jen do poplachu ve tři ráno a trénujeme dál barevnou hudbu. Druhý den po 1,5 km běhu a rozcvičce probíhá zkouška naší fyzické zdatnosti – zdoláváme náročnou „opičí“ dráhu pro pokročilé, házíme granátem, střílíme, děláme další a další kliky, večer drhneme „kasárna“ a ráno jsme vděční budíku instruktorů, který selhal a zmařil tak noční poplach. Ve středu jsme s přehledem zvládli základy sebeobrany, zopakovali si zásady první pomoci a poskytli jsme první pomoc různě zraněným figurantům. Večer jsme si zahráli na spisovatele píšící ve ztížených podmínkách, znovu „rajóny“ a spát. V noci jsme při požárním poplachu našli a evakuovali všechny figuranty a s přehledem jim poskytli první pomoc. Čtvrteční program už byl jen zábavný – slaňování, laser game, střelba i plynové masky nás bavily. Na odpoledním výletě jsme si nakoupily sýry na ovčí farmě a večer jsme hráli super hry jako „roztahovák a čunča“ a vše dovršilo opékání špekáčků a zpívání u ohně. Pozdě večer nám instruktoři dali možnost oplatit jim všechna příkoří během tzv. mazácké hodiny, při které jsme se dost nasmáli. V pátek následoval pochod v “živém přenosu“, na který jsme pilně trénovali celý týden, a pak už jen balení, úklid a loučení. Odjíždíme unavení, zpocení, nevyspaní a domlácení, ale přesto šťastní , pyšní na to, co jsme všechno zvládli a s kupou nových zážitků a poznatků.
Anna Pechová za druhé ročníky
Lenka Březíková