Naše dobrodružství začalo už
v autobuse, neboť cíl cesty v hluboké divočině zmátl
i profesionálního řidiče. Hned po výstupu nás čekalo milé
přivítání v podobě běhu se všemi zavazadly. Následovalo rozdělení do
družstev, nastěhování do pokojů a třídění potřebných a nepotřebných
věcí. Všichni dostali legendární maskáče a žlutá pyžama, jinak
řečeno banány. Následuje legrace s barevnou hudbou, aneb převlékání
načas. Večer uléháme fyzicky zničení a zpocení v „banánech“ do
postelí, ale spíme jen do poplachu ve tři ráno a trénujeme dál barevnou
hudbu. Druhý den po 1,5 km běhu a rozcvičce probíhá zkouška naší
fyzické zdatnosti – zdoláváme náročnou „opičí“ dráhu pro
pokročilé, házíme granátem, střílíme, děláme další a další kliky,
večer drhneme „kasárna“ a ráno jsme vděční budíku instruktorů,
který selhal a zmařil tak noční poplach. Ve středu jsme s přehledem
zvládli základy sebeobrany, zopakovali si zásady první pomoci a poskytli
jsme první pomoc různě zraněným figurantům. Večer jsme si zahráli na
spisovatele píšící ve ztížených podmínkách, znovu „rajóny“ a
spát. V noci jsme při požárním poplachu našli a evakuovali všechny
figuranty a s přehledem jim poskytli první pomoc. Čtvrteční program už
byl jen zábavný – slaňování, laser game, střelba i plynové masky nás
bavily. Na odpoledním výletě jsme si nakoupily sýry na ovčí farmě a
večer jsme hráli super hry jako „roztahovák a čunča“ a vše dovršilo
opékání špekáčků a zpívání u ohně. Pozdě večer nám instruktoři
dali možnost oplatit jim všechna příkoří během tzv. mazácké hodiny,
při které jsme se dost nasmáli. V pátek následoval pochod v “živém
přenosu“, na který jsme pilně trénovali celý týden, a pak už jen
balení, úklid a loučení. Odjíždíme unavení, zpocení, nevyspaní a
domlácení, ale přesto šťastní , pyšní na to, co jsme všechno zvládli a
s kupou nových zážitků a poznatků.
Anna Pechová za druhé ročníky
Lenka Březíková