Tři týdny uběhly rychleji než voda. Většina z nás má v hlavě zmatek z toho, co se vůbec stalo a jak to mohlo vůbec takovým tempem uběhnout. Ještě si to nějakou dobu necháme zpracovat v hlavách, přece jenom je náročné pochopit, jak tři týdny mohly být tak bezchybné a skvělé. Byl to pro nás nezapomenutelný zážitek plný emocí jak dobrých, tak i těch špatných. Panovala nepopsatelná radost z toho, co můžeme prožívat, ale také jsme se neobešli bez stesku a myšlenek na to, jak se asi mají naši blízcí. Každopádně krátkodobý smutek či stesk okamžitě přebila nadšenost z krás Řecka, ze společně strávených chvilek či vděčnosti seniorů, o které jsme se starali. Každý den nás obklopovala radost ze života místních obyvatel, především jsme si vychutnávali jejich skvělé jídlo, obdivovali jsme krásné památky, pláže a všechna různá místa, která jsme navštívili. Společně jsme si uvědomili, jak je jazyk silným nástrojem mezi lidmi a jak je frustrující nerozumět druhému, i když bychom si tak rádi spolu povídali. S komunikací nám pomáhala naše překladatelka Šárka, které tímto posíláme díky a velké objetí – teď už z České republiky. Na závěrečném ceremoniálu nám bylo řečeno, že naše skupina byla jedna z nejlepších, čímž jsme dojali i paní ředitelku organizace. Jsme na sebe navzájem hrdí, jak jsme to zvládli. Geiá sas!
Za stážisty: Barbora Matouchová, Sabina Opavská a Vendula Surovcová
Michaela Matoušů