Ve dnech 15. a 16. června
2015 se žákyně oboru Zdravotnický asistent a studentky oboru Všeobecná
sestra zúčastnily XX. ročníku Celostátní soutěže první pomoci na
Střední zdravotnické škole Brno, Jaselská 7/9. Pro soutěžící byly
připraveny na několika stanovištích modelové situace nejrůznějších
zranění a náhle vzniklých stavů. Žákyně SZŠ Zlín poskytovaly první
pomoc při rvačce podnapilých fanoušků, dále při pádu ze stromu při
česání ovoce a také při tupém poranění břicha po potyčce dvou
studentů. Studentky VOŠZ Zlín si vyzkoušely první pomoc u epileptického
záchvatu, kardiopulmonální resuscitaci po úrazu elektrickým proudem,
dále poskytnutí první pomoci u popáleniny a také náročnou situaci při
hromadném neštěstí na silnici, kde auto srazilo 7 chodců. Všechny
soutěžící naší školy se zhostily poskytování první pomoci s plným
nasazením a nadšením. Soutěž jim přinesla spoustu nových zážitků a
také zkušeností v oblasti první pomoci. 3.B – Doležalová Barbora,
Malinová Barbora, Molková Tereza 1.V – Bartůsková Klára, Guštarová
Nikola, Kvapilová Markéta
Eva Křižanová
V pondělí 22. června
2015 navštívili žáci 1.A a 1.B anatomické muzeum lékařské fakulty MU
v Brně, kde měli možnost prohlédnout si řadu exponátů jednotlivých
orgánů lidského těla. Na to pak navázal program v digitáriu brněnského
planetária, kde jsme si v programu NanoKam, mohli prohlédnout obrázky živé
přírody pohledem přes elektronový mikroskop. Obrázky promítané na
projekční plochu kupole o průměru 17 metrů byly nevšedním zážitkem.
Než jsme ale nahlídli do mikrosvěta, obklopila nás nekonečná hloubka
vesmíru. Pracovníci hvězdárny nám na projekci hvězdné oblohy ukazovali
objekty – planety, měsíce, souhvězdí, které můžeme vidět nad hlavou
na letní noční obloze.
Martina Dvořáčková
Ve dnech 30. 5. – 3. 6. 2015
se žáci druhých ročníků SZŠ zúčastnili v rámci Zlínského filmového
festivalu akcí pořádaných mezinárodní organizací UNICEF. V obchodním
centru Zlaté Jablko pracovali jako dobrovolníci při prodeji pečiva a
dalšího zboží a při distribuci propagačních materiálů UNICEF.
Výtěžek prodeje pečiva a dalšího zboží bude dále použit mezinárodní
organizací UNICEF na preventivní programy proti nemocem u 58 dětí.
Lenka Salcburgerová
V pátek 19. 6. se celá
1. A vydala na exkurzi na Zdravotnickou záchrannou službu Zlínského kraje
do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. U vchodu se s námi přivítal
náš průvodce Vít Navrátil a vyrazili jsme na průzkum. Na začátek jsme se
zastavili u mapy, kde byla barevnými puntíky zaznačena všechna výjezdová
místa sanitních vozů v různých městech ve Zlínském kraji. Poté jsme
prošli dlouhou chodbou a sešli o patro níž a dostali jsme se asi do
nejzajímavější části budovy, na kterou se všichni těšili
nejvíce – do garáží. Měli zde celkem tři druhy zdravotnických
vozidel – klasický sanitní vůz, vůz pouze pro lékaře a řidiče a také
speciální terénní vůz pro transport zraněných z těžko přístupných
terénů. Podívali jsme se, jak to vypadá uvnitř sanitky, a ukázali a
vyzkoušeli jsme si některé její vybavení. Z garáží jsme se poté
přesunuli na dispečink, kde jsme si zjistili, že komunikace s volajícími
není vůbec jednoduchá. Zde naše prohlídka končila. I přes to, že nás
všechny bolely nohy z dlouhého stání, se nám exkurze moc líbila a
všichni jsme si ji pořádně užili.Eliška Vlková,1.A
Marta Malaníková
Ve dnech 17. až 18. června
2015 jsme se zúčastnili mezinárodní soutěže v poskytování první
pomoci v Jihlavě. Ubytovaní jsme byli v letním táboře Zálesí v Mladé
Bříšti. Absolvovali jsme šest stanovišť s různými zraněními či
akutně vzniklými stavy. Například jsme poskytovali první pomoc v místním
hostinci při rvačce zraněným českých a německých studentům, dále při
autonehodě – při střetu mikrobusu s cyklisty či při pádu ze skály.
Součástí soutěže byly i testy fyzické zdatnosti zúčastněných
soutěžících. Soutěže se zúčastnilo 35 družstev z České republiky,
Slovenska, Německa a Rakouska. Soutěž nám přinesla spoustu nových
zážitků a zkušeností.
Mgr. Eva Řeháková + Petra Pánková, Daniel Majzlík, Vilém Románek, Kristýna Tymonová
Eva Řeháková
V termínu od 8. do 12. června
2015 se studenti druhého ročníku zúčastnili kurzu branných aktivit na
Žitkové u Starého Hrozenkova v krásné přírodě Bílých Karpat.
Den 1.
Ihned po příjezdu se nás ujal poručík Radek, který nás poučil
o podmínkách a pravidlech panujících na kasárnách Bojové skupiny
Karpaty. S úsměvem na tváři se otočil na své poddůstojníky a pronesl:
„Kolik jich rozbrečíme tentokrát?“ Jeho slova jsme brali s nadsázkou,
později jsme však vše pochopili. Po rozdělení do tří družstev nám byli
přiděleni velitelé pro každé družstvo- statný Brambo, drsňák Logom a
lamač srdcí Strapo. Po nafasování potřebné výstroje jsme zjistili, že
neumíme stlát postele. Díky několikrát opakovanému Saigonu (který
spočíval v rozházení veškerých věcí na pokojích) jsme se to však
rychle naučili. S barevnou hudbou jsme zjistili, že není třeba trávit
hodiny oblékáním, ale stačí několik desítek vteřin. Po zdravotním
filtru a úklidu kasáren nás čekala první pořadovka, kde nás naučili
řádně pochodovat.
Den 2.
V noci nás čekal krátký budíček ve formě poplachu, který naštěstí
netrval dlouho, a my jsme mohli konečně spát. Příjemné probuzení
zajistilo bušení na kolejnici s hlasitým zvoláním velitelů: „Náástup
na rozcvičku!!“ Po ranním rozkazu jsme se přesunuli na stanoviště pro
dopolední aktivity. Celý den jsme strávili házením granátů, budováním
fyzické zdatnosti, střelbou ze vzduchovek a překážkovou dráhou.
Den 3.
V noci nás opět čekal poplach. Byli jsme pod útokem a bylo třeba dodat
minometům tak potřebnou munici. A kdo jiný by ji měl donést než my,
silní a zdatní branci. Temnou noc prozářily do vzduchu vystřelené barevné
světlice, které nám svítily na naši výpravu po lesní cestě k radarovce.
Třetí den byl již klidnější, strávili jsme ho řešením
zdravotnických úkolů za pomocí namaskovaných figurantů. Dvě role si
rovnou převzaly i naše statečné paní učitelky. Modelové situace jsme moc
nezvládli, ale chybami se člověk učí. Odpoledne jsme cvičili sebeobranu,
kterou jsme na sobě ihned následně vyzkoušeli. Příjemný den jsme
zakončili filmem Bitva pro Sevastopol. Byla to jediná noc bez poplachu.
Den 4.
Ve čtvrtek nás čekalo rozšíření počtu velitelů o další tři muže,
jmenovitě: James, Ondra a Sergej- chlap jako hora. Celý den jsme strávili
v terénu. Od slaňování přes lasergame až k testování plynových masek
uvnitř zakouřeného bunkru, ve kterém jsme hledali tajemné kódy. To vše
samozřejmě na čas. Odpoledne jsme se vydali nádhernou přírodou na výlet
na ovčí farmu, kde jsme se podívali na výrobu sýrů a zároveň nakoupili
nějaké ty dárečky domů. Cesta kolem hotelu pro nás některé znamenala
krátký výlet zpět do civilizace. Večer jsme zasedli k ohni a u táboráku
opékali špekáčky. Sergej spolu s Ondrou na kytaru hráli a procítěně
zpívali a my zpívali s nimi. Byl to poslední večer a tak jako velitelé
řvali na nás, tak dle starého pořekadla, že pohár trpělivosti jednou
přeteče, se role obrátili a vypukla anarchie, ve které si velitelé
vyzkoušeli, jaké to je si v časovém limitu zkusit barevnou hudbu a ostatně
i Saigon.
Den 5.
V noci nás probudilo tiché volání. Spousta z nás si myslela, že se nám
to jen zdá, neboť se neozvalo zabouchání na kolejnici. Ale po otevření
dveří do chodby jsme zjistili, že není vidět pomalu na krok. Všude byl
kouř! S baterkami jsme rychle vyběhli před kasárna, kde jsme se
dozvěděli, že uvnitř jsou naši velitelé zranění a musíme je dostat ven.
Dostat ven jsme museli všechny… i Sergeje. Byla to tvrdá zkouška naší
pohotovosti a my jí, jak doufáme, prošli. Ráno bylo obzvlášť smutné,
odvoz domů nám byl vzdálen sotva pár hodin a my jsme zjistili, že domů ani
nechceme. Všechen ten řád a disciplína, společně plněné úkoly nás
spojili a snad i zocelili. A v uvědomnění toho všeho jsme pochopili,
že na tento týden budeme vzpomínat snad až do smrti. Čekal nás poslední
nástup, vyklizení pokojů a pak už jen rozloučení s veliteli. A pak už
nic, odjeli jsme a nechali kasárna za námi. Tam nahoře, na kopci v slunci a
větru.
M. Hadraba, K. Chrástecká, J. Škrabana, ZA 2.
Veronika Meitnerová
Mise
Věříme v to, že pečovat o druhého znamená přiblížit se k němu a uvidět v něm člověka.
Vize
Naše škola je prostorem ke vzdělávání a výchově cílevědomých a rozvinutých osobností; zdravotnických pracovníků, schopných a ochotných pomáhat.
Široké a otevřené dveře charakterizují otevřenost k žákům, studentům, rodičům, odborné i laické veřejnosti všech generací.
Cihlové stěny poukazují k nejlepší tradici zlínského školství, to znamená těsné propojení teorie s praxí – školy s nemocnicí.
Sloupy symbolizují stabilitu, pečlivost, pracovitost a osobní přístup.
Vítám Vás na stránkách Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Zlín. Naše vzdělávací zařízení se řadí k tradičním a významným středním školám regionu.
Velkou devizou školy je, že je zaměřena výhradně na výuku zdravotnických oborů. Pro absolventy základních škol jsou to obory ošetřovatel a zdravotnický asistent, pro absolventy středních škol diplomovaná všeobecná sestra a diplomovaný zdravotnický záchranář. Nezaměřujeme se pouze na samotnou výuku, ale snažíme souběžně pro žáky a studenty vytvářet podmínky pro zájmovou činnost a nabízet jim aktivity přirozeně doplňující a rozvíjející získané vědomosti. Velký důraz klademe na estetičnost prostředí školy a budování zájmu žáků a studentů o jeho udržování a zdokonalování.
Znakem naší školy je profesionalita a náročnost pedagogického týmu skloubená s jeho lidským, osobním a empatickým přístupem. Samozřejmostí je při tom vzájemná úcta mezi vyučujícími a žáky. Snažíme se vést žáky a studenty k samostatnosti, zvyšování své odpovědnosti a k posilování role vlastní aktivity.
Na baťovskou tradici navazujeme důrazem na slovo spolupráce. Základem je rozvoj spolupráce v trojúhelníku žák, rodič, učitel, stejně jako spolupráce mezi všemi pracovníky školy. Chápeme zároveň školu jako přirozené komunitní centrum a proto je naším záměrem využít materiálního i lidského potenciálu školy ke spolupráci s institucemi a obyvateli Zlína. K tomuto účelu škola vytvořila vlastní instituci – Akademii v Broučkově ulici a postupně se snaží vytvářet nabídku pro obyvatele všech věkových kategorií. Je potěšitelné, že se do těchto aktivit přirozeně zapojují i naši žáci a studenti.
Naše škola nabízí příjemné a bezpečné prostředí, ve kterém se mohou žáci a studenti profesně i osobnostně rozvíjet. Věřím proto, že většina současných žáků a studentů je v naší škole spokojena jak s klimatem, tak i s úrovní vzdělávání a výchovy. Dokladem dobré práce všech pracovníků školy je, že naši absolventi s téměř stoprocentní úspěšností získávají zaměstnání nebo pokračují ve studiu na vyšších nebo vysokých školách.
Pro ty, kteří teprve uvažují o volbě školy, jsme proto výbornou volbou. Přijďte se sami přesvědčit.
Mgr. Hynek Steska, ředitel školy