Informace o škole

Novinky

• Soutěž první pomoci v Brně

  Ve dnech 15. a 16. června 2015 se žákyně oboru Zdravotnický asistent a studentky oboru Všeobecná sestra zúčastnily XX. ročníku Celostátní soutěže první pomoci na Střední zdravotnické škole Brno, Jaselská 7/9. Pro soutěžící byly připraveny na několika stanovištích modelové situace nejrůznějších zranění a náhle vzniklých stavů. Žákyně SZŠ Zlín poskytovaly první pomoc při rvačce podnapilých fanoušků, dále při pádu ze stromu při česání ovoce a také při tupém poranění břicha po potyčce dvou studentů. Studentky VOŠZ Zlín si vyzkoušely první pomoc u epileptic­kého záchvatu, kardiopul­monální resuscitaci po úrazu elektrickým proudem, dále poskytnutí první pomoci u popáleniny a také náročnou situaci při hromadném neštěstí na silnici, kde auto srazilo 7 chodců. Všechny soutěžící naší školy se zhostily poskytování první pomoci s plným nasazením a nadšením. Soutěž jim přinesla spoustu nových zážitků a také zkušeností v oblasti první pomoci. 3.B – Doležalová Barbora, Malinová Barbora, Molková Tereza 1.V – Bartůsková Klára, Guštarová Nikola, Kvapilová Markéta

  Eva Křižanová
  před 10 lety

• Návštěva anatomického muzea a planetária

  V pondělí 22. června 2015 navští­vili žáci 1.A a 1.B anatomické muzeum lékařské fakulty MU v Brně, kde měli možnost prohlédnout si řadu exponátů jednotlivých orgánů lidského těla. Na to pak navázal program v digitáriu brněnského planetária, kde jsme si v programu NanoKam, mohli prohlédnout obrázky živé přírody pohledem přes elektronový mikroskop. Obrázky promítané na projekční plochu kupole o průměru 17 metrů byly nevšedním zážitkem. Než jsme ale nahlídli do mikrosvěta, obklopila nás nekonečná hloubka vesmíru. Pracovníci hvězdárny nám na projekci hvězdné oblohy ukazovali objekty – planety, měsíce, souhvězdí, které můžeme vidět nad hlavou na letní noční obloze.

  Martina Dvořáčková
  před 10 lety

• Spolupráce s mezinárodní humanitární organizací UNICEF

  Ve dnech 30. 5. – 3. 6. 2015 se žáci druhých ročníků SZŠ zúčastnili v rámci Zlínského filmového festivalu akcí pořádaných mezinárodní organizací UNICEF. V obchodním centru Zlaté Jablko pracovali jako dobrovolníci při prodeji pečiva a dalšího zboží a při distribuci propagačních materiálů UNICEF. Výtěžek prodeje pečiva a dalšího zboží bude dále použit mezinárodní organizací UNICEF na preventivní programy proti nemocem u 58 dětí.

  Lenka Salcburgerová
  před 10 lety

• Exkurze na ZZS Zlín

  V pátek 19. 6. se celá 1. A vydala na exkurzi na Zdravotnickou záchrannou službu Zlínského kraje do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. U vchodu se s námi přivítal náš průvodce Vít Navrátil a vyrazili jsme na průzkum. Na začátek jsme se zastavili u mapy, kde byla barevnými puntíky zaznačena všechna výjezdová místa sanitních vozů v různých městech ve Zlínském kraji. Poté jsme prošli dlouhou chodbou a sešli o patro níž a dostali jsme se asi do nejzajíma­vější části budovy, na kterou se všichni těšili nejvíce – do garáží. Měli zde celkem tři druhy zdravotnic­kých vozidel – klasický sanitní vůz, vůz pouze pro lékaře a řidiče a také speciální terénní vůz pro transport zraněných z těžko přístupných terénů. Podívali jsme se, jak to vypadá uvnitř sanitky, a ukázali a vyzkoušeli jsme si některé její vybavení. Z garáží jsme se poté přesunuli na dispečink, kde jsme si zjistili, že komunikace s volajícími není vůbec jednoduchá. Zde naše prohlídka končila. I přes to, že nás všechny bolely nohy z dlouhého stání, se nám exkurze moc líbila a všichni jsme si ji pořádně užili.Eliška Vlková,1.A

  Marta Malaníková
  před 10 lety

• Soutěž v poskytování první pomoci v Jihlavě

  Ve dnech 17. až 18. června 2015 jsme se zúčastnili mezinárodní soutěže v poskytování první pomoci v Jihlavě. Ubytovaní jsme byli v letním táboře Zálesí v Mladé Bříšti. Absolvovali jsme šest stanovišť s různými zraněními či akutně vzniklými stavy. Například jsme poskytovali první pomoc v místním hostinci při rvačce zraněným českých a německých studentům, dále při autonehodě – při střetu mikrobusu s cyklisty či při pádu ze skály. Součástí soutěže byly i testy fyzické zdatnosti zúčastněných soutěžících. Soutěže se zúčastnilo 35 družstev z České republiky, Slovenska, Německa a Rakouska. Soutěž nám přinesla spoustu nových zážitků a zkušeností.

  Mgr. Eva Řeháková + Petra Pánková, Daniel Majzlík, Vilém Románek, Kristýna Tymonová

  Eva Řeháková
  před 10 lety

• Sportovní kurz Žítková

  V termínu od 8. do 12. června 2015 se studenti druhého ročníku zúčastnili kurzu branných aktivit na Žitkové u Starého Hrozenkova v krásné přírodě Bílých Karpat.
  Den 1.
  Ihned po příjezdu se nás ujal poručík Radek, který nás poučil o podmínkách a pravidlech panujících na kasárnách Bojové skupiny Karpaty. S úsměvem na tváři se otočil na své poddůstojníky a pronesl: „Kolik jich rozbrečíme tentokrát?“ Jeho slova jsme brali s nadsázkou, později jsme však vše pochopili. Po rozdělení do tří družstev nám byli přiděleni velitelé pro každé družstvo- statný Brambo, drsňák Logom a lamač srdcí Strapo. Po nafasování potřebné výstroje jsme zjistili, že neumíme stlát postele. Díky několikrát opakovanému Saigonu (který spočíval v rozházení veškerých věcí na pokojích) jsme se to však rychle naučili. S barevnou hudbou jsme zjistili, že není třeba trávit hodiny oblékáním, ale stačí několik desítek vteřin. Po zdravotním filtru a úklidu kasáren nás čekala první pořadovka, kde nás naučili řádně pochodovat.

  Den 2.
  V noci nás čekal krátký budíček ve formě poplachu, který naštěstí netrval dlouho, a my jsme mohli konečně spát. Příjemné probuzení zajistilo bušení na kolejnici s hlasitým zvoláním velitelů: „Náástup na rozcvičku!!“ Po ranním rozkazu jsme se přesunuli na stanoviště pro dopolední aktivity. Celý den jsme strávili házením granátů, budováním fyzické zdatnosti, střelbou ze vzduchovek a překážkovou dráhou.

  Den 3.
  V noci nás opět čekal poplach. Byli jsme pod útokem a bylo třeba dodat minometům tak potřebnou munici. A kdo jiný by ji měl donést než my, silní a zdatní branci. Temnou noc prozářily do vzduchu vystřelené barevné světlice, které nám svítily na naši výpravu po lesní cestě k radarovce. Třetí den byl již klidnější, strávili jsme ho řešením zdravotnic­kých úkolů za pomocí namaskovaných figurantů. Dvě role si rovnou převzaly i naše statečné paní učitelky. Modelové situace jsme moc nezvládli, ale chybami se člověk učí. Odpoledne jsme cvičili sebeobranu, kterou jsme na sobě ihned následně vyzkoušeli. Příjemný den jsme zakončili filmem Bitva pro Sevastopol. Byla to jediná noc bez poplachu.

  Den 4.
  Ve čtvrtek nás čekalo rozšíření počtu velitelů o další tři muže, jmenovitě: James, Ondra a Sergej- chlap jako hora. Celý den jsme strávili v terénu. Od slaňování přes lasergame až k testování plynových masek uvnitř zakouřeného bunkru, ve kterém jsme hledali tajemné kódy. To vše samozřejmě na čas. Odpoledne jsme se vydali nádhernou přírodou na výlet na ovčí farmu, kde jsme se podívali na výrobu sýrů a zároveň nakoupili nějaké ty dárečky domů. Cesta kolem hotelu pro nás některé znamenala krátký výlet zpět do civilizace. Večer jsme zasedli k ohni a u táboráku opékali špekáčky. Sergej spolu s Ondrou na kytaru hráli a procítěně zpívali a my zpívali s nimi. Byl to poslední večer a tak jako velitelé řvali na nás, tak dle starého pořekadla, že pohár trpělivosti jednou přeteče, se role obrátili a vypukla anarchie, ve které si velitelé vyzkoušeli, jaké to je si v časovém limitu zkusit barevnou hudbu a ostatně i Saigon.

  Den 5.
  V noci nás probudilo tiché volání. Spousta z nás si myslela, že se nám to jen zdá, neboť se neozvalo zabouchání na kolejnici. Ale po otevření dveří do chodby jsme zjistili, že není vidět pomalu na krok. Všude byl kouř! S baterkami jsme rychle vyběhli před kasárna, kde jsme se dozvěděli, že uvnitř jsou naši velitelé zranění a musíme je dostat ven. Dostat ven jsme museli všechny… i Sergeje. Byla to tvrdá zkouška naší pohotovosti a my jí, jak doufáme, prošli. Ráno bylo obzvlášť smutné, odvoz domů nám byl vzdálen sotva pár hodin a my jsme zjistili, že domů ani nechceme. Všechen ten řád a disciplína, společně plněné úkoly nás spojili a snad i zocelili. A v uvědom­nění toho všeho jsme pochopili, že na tento týden budeme vzpomínat snad až do smrti. Čekal nás poslední nástup, vyklizení pokojů a pak už jen rozloučení s veliteli. A pak už nic, odjeli jsme a nechali kasárna za námi. Tam nahoře, na kopci v slunci a větru.
  M. Hadraba, K. Chrástecká, J. Škrabana, ZA 2.

  Veronika Meitnerová
  před 10 lety